Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Historický ČERNOTÍN

Vápenky, lomy

Podloží černotínského a hluzovského katastru tvoří devonský vápenec. Podle odhadu geologů je mocnost ložiska kolem jednoho kilometru. Původní rozsáhlý útvar, vzniklý usazováním vápencových schránek mořských živočichů na konci starších prvohor, byl v pozdější době rozrušen tektonickou činností a překryt mladšími horninami. V Černotíně a Hluzově jsou to sedimenty z mladších třetihor, flyšové zeminy, a na jižních svazích pískovec. Niva řeky Bečvy představuje zlomové pásmo, zaplněné čtvrtohorními vrstvami.

Místní horniny – zejména vápenec a pískovec – byly využívány při stavbách budov. Od 19. století je doložena výroby vápna. Vápenec byl též jako štět použit při stavbě a opravě silnic. Vápenec se těžil v minulosti zejména v lokalitě Skalky, pískovec v horní části Černotína v lokalitě Potoky, součástí dřívějších Drah.

Historie

Fotogalerie

Náhodná fotogalerie

Svátek

Svátek má Jakub

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.

Pranostika na akt. den

Na Jakuba prvních brambor průba.