Vápenky, lomy

Podloží černotínského a hluzovského katastru tvoří devonský vápenec. Podle odhadu geologů je mocnost ložiska kolem jednoho kilometru. Původní rozsáhlý útvar, vzniklý usazováním vápencových schránek mořských živočichů na konci starších prvohor, byl v pozdější době rozrušen tektonickou činností a překryt mladšími horninami. V Černotíně a Hluzově jsou to sedimenty z mladších třetihor, flyšové zeminy, a na jižních svazích pískovec. Niva řeky Bečvy představuje zlomové pásmo, zaplněné čtvrtohorními vrstvami.

Místní horniny – zejména vápenec a pískovec – byly využívány při stavbách budov. Od 19. století je doložena výroby vápna. Vápenec byl též jako štět použit při stavbě a opravě silnic. Vápenec se těžil v minulosti zejména v lokalitě Skalky, pískovec v horní části Černotína v lokalitě Potoky, součástí dřívějších Drah.