Těžební činnost na katastru obce

Těžba vápence začala na černotínské Skalce východně od dřívější selské pece. Lomová stěna byla později zavalena skrývkou z později prováděné těžby a zasázena akátem. Zde byla prováděna první rozsáhlejší těžba, přisuzovaná kronikářem Josefem Vodičkou černotínskému rychtáři Ochmannovi. Vápno se pálilo jednoduše v milířích (kozlech) na Klínku při oblouku Bečvy pod Skalkou. Těžbu hornin povolil patent z roku 1789. Potřeba vápna se po zrušení poddanství (1781) v první polovině devatenáctého století zvyšovala tak, jak rostla výstavba domků.

Intenzívní těžba vápence v Kučách je spojena především s podnikáním Josefa Schindlera, který se do Černotína přiženil na černotínskou rychtu. V roce 1854 mu byl připsán k ní náležející majetek. Ložisko vápence, který tvořil skalní útes zvaný Čertova kazatelna, bylo občinou Černotína. Skalní masív tvořený vysoce kvalitním vápencem se Schindlerovi podařilo od obce koupit výměnou za grunt č.44, doplatek umožnil postavení kostela a zřízení černotínské farnosti. V prostoru těžby postavil Schindler tři vápenné pece. Podle nich získala lokalita dosavadních Kučí název Vápenky. Intenzívní těžba vyčerpala zásobu vápence v podstatě v průběhu padesáti let.

Po zrušení poddanství (1848) se v Černotíně aktivizovali vlastníci vápencového ložiska na Skalce. V roce 1884 založili Družstvo k vyrábění vápna a postavili šachtovou vápennou pec na Skalce. Už před tím, jak svědčí záznam ve farní kronice, obchodovali úspěšně s vápencem, který rozesílali zájemcům železnicí ze severního nádraží v Hranicích. Ztrátová výroba vápna však skončila po šesti letech a v roce 1893 koupil lom i vápenku Schindler. Lom ve Skalce využíval Schindler k výrobě štěrku ke zpevňování silnic. Po vyčerpání vápence ze zakoupeného ložiska na Vápenkách, dováželi dědicové Schindlerovi surovinu k výrobě vápna ze Skalky polní drážkou.

Těžba vápence na černotínském katastru se prováděla, jak už bylo uvedeno, při trati na Valašské Meziříčí ve Skalách. Na hluzovském katastru otevřela ve funkčním období Jana Dobeše vápencový lom, souběžně s aktivitami Schindlerovými, hluzovská obec. Lom nesloužil k výrobě vápna. Zajišťoval zaměstnání řadě nezaměstnaných z Hluzova a vylepšoval rozpočet obce.